Svět smutku
Svět smutku
Chtěla psát vesele,
ale představila si
nemocniční postele
a ten stesk po domově.
Poslední stisk ruky.
Tak vřelý
a trpělivý.
Pohled očí
a svět,
kde se mlčí.
Promiňte.
Nebe brečí
a nevidím mezi věty.
Tati, tati.
ale představila si
nemocniční postele
a ten stesk po domově.
Poslední stisk ruky.
Tak vřelý
a trpělivý.
Pohled očí
a svět,
kde se mlčí.
Promiňte.
Nebe brečí
a nevidím mezi věty.
Tati, tati.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk