Ty lásko pověz

Visím na oprátce masového kata
a vydechávám plytce naposled
jímž krk uzlem mi skříp
v tom rozdrceném zániku
těch pekelných smrtek
co přežvýkávají strupy masek
za řekami jatek mrzutých krví
jaké se rozlívají do úžlabí proklení
ke hořící tmě rmoucí
a z tama křik a psychotický tik
ty lásko pověz, jestli je to krutý sen
kdyby nebyl, roztaž orbitální stehna
a já si tě mým jazykem lží naprcám
abys mohla v pekle se mnou ojíněni hnít
nechť dýkou zasej zahanbení naše k pohřbení
s břečťanem v skrýši nebohé ostřím tíž.