Dívám se do tmy, v hlavě tisíce nápadů
Kloudně však nemohu poskládat z nich příběh
Možná je to léky nebo snad prostředím?
Je to spíš myšlenka, že před sebou mám dlouhý běh
Tiché a smutné jsou noční nemocniční chodby,
co budou teď nějaký čas skýtat mi domov
A v době, kdy se má duše na kousky tříští
Hledám v nich svůj malý bezpečný ostrov
Shora se na mě snáší vodopád smíchu a krutých slov:
"Dobře se bavím, je fajn sebrat ti život,
srazit tě k zemi a vidět tě v slzách a bolesti"
A já znovu musím začít hledat ten života návod
Budu tu stát i za dalších pár let?
Nebo už nenajdu odvahu čelit Mu dál
Uprostřed noci, kdy cítím se sám
A všechny mé síly mi vítr odvál
a já z toho cítím velkou sílu a nezdolnost... krásná duše... moc ráda tě čtu a vidím, drž se!*
08.07.2024 16:21:29 | Sonador
Pěkné blues.
Ať je lip, brachu.
07.07.2024 14:11:04 | Žluťák