Nektaru Prolití

Kytky rozkvétají hned vedle sebe,
čekají na déšť z čirého nebe.
Smaragdové listy snažící se spojit,
a jedna druhou navzájem upokojit.

První kroupy začaly padat
a rostliny kolem se začaly hádat.
Všude kolem střely z těch mraků,
všechno to uvádí kytky do rozpaků.

Vzhlížejí na sebe, mlčky se dívají,
na to, jak všude kolem rostliny umírají.
Snaží se schovat pod listy svoje,
snažící se nedostat do věčného pokoje.

Listy se trhají, a tak se tulí k sobě
a společně pomalu, vadnou obě.
Kroupy padají všude, čekají na ty své,
naposledy se rozhlíží na rostliny mrtvé.

Místo deště se slzy objevily
a vlastní nektary kytky prolily.
Nektar vytéká a kytky ulehají,
v posledních momentech, spolu usínají.