Ah, vadnu

Přibil sem si hřebík zkosený do rakve
nemohu být
netoužím po nikom

motýlci bdí při mne žal
je to asi konec slunce
proč se tím potácím
a mrze chřadnu

Ah, vadnu chlípným tratoliští

miláčku, promiň mi to
i ty skomíráš
raka zhnisení
zabij v zárodku
z vůlí baldachýnských andělů k pokoře

nechci tě tady na onom světě, ještě mohykánsky objímat

jsi mladá života
rozsévej ho v sobě sedmkrát
a tolikrát máš vzácný čas
v róbě vystlané kaluži,

nade mnou rozjímat osvícené jasněnky.