Z doby co už nejsme spolu,
Má hlavička si už zvykla si Tě představovat,
Jak jsi vedle mne,
Cosi mi povídáš...
Není to tak vážné,
Vážné je to,
Že vedle mne jsi nyní,
Jako kdyby se z toho nic nestalo,
Co jsi mi udělala,
A já Tobě.
At' je to už má nemocná představa či nadějná realita,
Na chvíli se musím usmívat,
Že tu jsi.
Říkám vše,
Vrat'te mi Leden 2024,
Abych Tě nikdy nepotkal,
Ale někdy chci ten Leden 2024,
Abych Tě opět potkal,
Opět zažil ty myšlenky,
Opět zažil ty pocity,
Opět měl tu naději,
Ten tenký led,
Co mi dával pocit adrenalinu a lásky.
Z okénka v noci,
Pozoruji hvězdy,
A v mých myšlenkách jsi Ty.
Pozoruješ taky ty hvězdy a myslíš na mne?...
Srdcem psaný...silný emoční dílo...bolavý, přesto s sebou nese jiskru naděje...děkuju, že jsem si tohle mohla přečíst.
29.07.2024 21:04:48 | cappuccinogirl