madam nauzea

jsem rulík bezmocný - a to je ta lepší varianta.
a lišaj smrtihlav mi sedí na rameni,
aby mi zvěstoval, že světlo v mým tunelu už není.
nevěřím mu, ale žaludek se svírá,
jak kdybych měl k snídani živýho netopýra.
mám zkažený dech a zakalené oko.
v uších mi píská a velká klobása
místo v kalhotách tlačí mě na mozku.
neumírám ještě, ale taky moc nežiju.
nejde mi jíst a taky moc nepiju.
to zvládnu, říkám si, budu hrdina!
zatímco madam nauzea míchá mi uvnitř koktejly.
"od včerajška ma ještě napína"
a k tomu všemu se mi podlamují kolena.
mám zlámané nohy a okopané palce
a pocity jak žiletky - topolový baletky...
ode zdi ke zdi strkají mě neviditelné ruce.
tak už mě, kurva, střelte! nebo mě pusťte!