Přehlušení

Prožívám cizí příběhy
Z vlastního je mi smutno
A utíkám od sebe,
Abych věřil,
Že po zítřku nastane pozítří...

Hlas šťastných vzpomínek
Přehlušuji hudbou
A když stále volají,
Jako tisíce kostlivců ze skříně,
Prostě ji zesílím

A toužím po něčem,
Co by možná šlo dřív,
Ale dnes už ne
V časech, kdy bodří horníci
Vozí vozy zlata zpátky do podzemí

V časech, kdy se dobří holubi
Živí nevracejí...

V časech, kdy je v galeriích prázdno
A opilci se ranním městem
Z nočních klubů navracejí
A zvracejí

V době, kdy chválíme lidi,
kteří se pro stáří posmívají dějinám
Kdy na obálky věkovitých knih
Tiskneme peníze...

Hlavně se nepoučit
K čemu znát minulost?
K čemu chtít budoucnost?
Kdy bylo líp než teď?
A kdy bude líp?

...Nebude...