Epilogue spolu s lipami
Epilogue spolu s lipami
Nic není tak jako kdysi
ani dogmatem či územ
listy lip snáší se na zem
smím tak přepsat létopisy
Začátkem měsíce srpna
zežloutly náhle listy lip
což vnímal jsem tak jako div
jak dívku co nemá sukna
Padalo listí za léta
byl to pro mne pohled tklivý
nehoruji pro ty divy
když život záhy odkvétá
Dnes se lípa jala plakat
snad po vzoru smutečních vrb
údělem člověka je smrt
proto nezní ani klaka
Letos lípa spolu s tebou
byla v posledním tažení
/:Dokonáno jest:/ snažení
blízký mi - tvé ruce zebou
Vydechl jsi naposledy
jen pár minut před půlnocí
i když je to srdcervoucí
kéž nalezneš pokoj v nebi
Komentáře (27)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Chvíli zde, pak na onom světě
Jsme tu prý jenom na výletě
Ti, co mezi námi místo již nemají
Na druhém břehu na nás počkají
Krásný den, Márty
23.08.2024 07:25:35 | kozorožka
je mi to líto, Márty. objímám Tě.
23.08.2024 03:03:24 | Iva Husárková
Ivo
Co je S Tebou?
A díky za účast
24.08.2024 20:31:56 | kudlankaW
Krásné ráno, Márty. děkuji za Tvoji starostlivost. po třiceti letech jsem přišla o práci. tatínek zemřel. manžel zemřel. moje čtyři kočičky odešly za duhový most. rok jsem byla na neschopence od psychiatra a teď jsem nezaměstnaná na úřadu práce. ale moje síla je pryč. dívám se k nebi a často mám pocit, že jsem víc tam, než tady. nevím, co bude a mám strach. děkuji, že jsi mě vyslechl. Márty, vím, že prožíváš těžké chvíle. posílám přání lepších dní. :-))***
25.08.2024 03:04:11 | Iva Husárková
Když Tě vyzvou
bys chopila nosítka
Vše s vážnosti
Tryznou
24.08.2024 20:27:29 | kudlankaW
když zemřel můj první manžel, bylo mu třicet čtyři a mně dvacet dva. bolelo to tak strašně... ale čas mírní žal. mám Tě ráda, Márty. moc ráda Tě čtu. drž se! posílám pohlazení. :-))***
25.08.2024 03:20:41 | Iva Husárková
Ivo, snad se Ti daří dobře a máš jakési zivobytí
25.08.2024 17:18:45 | kudlankaW
Tajemstvím života je sedmkrát padnout a osmkrát vstát. (Paulo Coelho)
26.08.2024 02:02:58 | Iva Husárková
Upřímnou soustrast Marty, sama mám většinu svých blízkých v nebíčku. Jak umíral v 55 letech bratranec loučil se se mnou slovy....
Neboj ještě se potkáme.
Já mu na to odpověděla...
Určitě, věřím tomu.
22.08.2024 23:17:36 | Marťas9
Tahle tvoje báseň mě velmi oslovila. Nedávno mi zemřel manžel, se kterým jsem žila téměř padesát let. Život jde dál, ale vzpomínky na něj budou asi dlouho bolet.
22.08.2024 20:11:13 | danaska
Ach Danielo. Přijmi ode mne upřímné kondolence.
Napsala jsi obratně i výstižně.
Ano život jeho plynutí i jeho pel když se vytratí má Mišík pěkné popsáno v písni “Noviny nevyjdou ve zvláštním vydání…
POZN
Zázračně z půdy vzejde květ
A jen co stačíš přivonět
Sklání se zkřehlý znovu k půdě
22.08.2024 20:29:52 | kudlankaW
Marty, tyhle chvíle jsou těžké. Citlivě ses rozloučil, vzpomínka zůstane v srdci. Obejmutí i ode mne.
22.08.2024 19:55:18 | cappuccinogirl
Drahá cappu.
Co my víme, kam po skonu odcházíme…
Proto mám často před očima slogan z náhrobní desky
“Drazí moji, jen jsem Vás předešel”
Memento mori
22.08.2024 20:07:48 | kudlankaW
Tak tenhle slogan asi ode dneška zůstane před očima i mně. Zatra, nese toho v sobě hodně. Marty, já vím, že to odcházení k životu patří, ale stejně mám vždycky tak strašně silnou potřebu říct..."nespěchám".
Myslím na tebe, příteli.
22.08.2024 22:28:20 | cappuccinogirl