Dnešní noc

Dnes v noci spatřil jsem měsíce zrod
v bledém úplňku, jež byl jak děcko nahý
číhal na mne u hladiny temných vod,
jako by chtěl dopřát zemi dostatek vláhy

Pustá tma bubnuje, jak padající jablka v sadu,
jen v černém zrcadle sedí bledá luna přísně
jakoby čekala na mojí nepochopitelnou zradu
tak mi do rána zpívá do oken hluboké písně

Když pokáceli starou túji, jež měla rezavou duši,
jako zvonící řetěz skrz na skrz prolezlý korozí
mé srdce rovněž usychá, když podzim kreslí tuší,
ale vytržení z kořenů rodného kraje snad nehrozí

Na konci září, když podzim stojící za dveřmi
vznesl se jak hořící Fénix z popela a sazí
náhle potemněla obloha z které nehřmí
však blesky, jak řemeny opratí bičují, až mrazí