Anotace: Tato báseň vznikla při návštěvě domu mých zesnulých rodičů. Zůstalo tam skoro vše, jen oni ne.
Smutno
Je mi smutno
po Vás lásky moje.
Utírám slzy,
když procházím prázdné pokoje.
Třeba jste na dovolené
brzy se shlédáme,
nebo jste na výletě
opět se potkáme...
Nebo bude někdy příště,
až nám skončí vyměřené hřiště.
Pak se to jistě podaří
nad smutkem se i vyčasí...
Nebudeme plakat,
budeme se na sebe těšit,
určitě se sejdeme
jen určitě, né příliš hřešit.
Jste jistě v nebi, andílci moji,
srdíčka zlaté jsou vaší zbroji.
Chovám se stejně, jsem přece vaše,
jednou se shledáme v určitém čase.
Jednou se tam všichni sejdeme... Smutno je bez rodičů a dušiček, které jsme tolik milovali...
27.09.2024 14:19:21 | CULIKATÁ
Přesně tak Culikatá, to prázdno v srdci nic nezaplni, možná nějaké radosti po cestě ztlumí, ale až potkáš něco co tě s tvými milovanými spojuje, hned jsi naměko..
27.09.2024 19:37:51 | Marťas9