Osobní lékař

Jdu sem, kde mohu beztrestně plakat
co napáchala si nelze mazat
sekce, kde vévodí chlad a slzy
tiché pokoje a samota noci.

Prodlužování života na přístrojích
jsi lékař, který ovládá jich
necháváš kontrolky stále blikat
já mohu jen dýchat, přežívat a vzdychat.

Sama si smrtelný stav přivodila
mozek už bez kyslíku
kdy k tobě se přikradla
další orgány selhávaly
do ledové vody se propadla.

Hru o tebe rozehrála
nezdá se, že vyhrávám
své orgány darovala
teď smrt jen pomalá a týravá.

Kéž dokázala bych
vyslovit ta slova:
prosím pane doktore
bolí to nesnesitelné kóma
odpojte přístroje…

Nikdy nebudeš číst zprávu
čeho schopná naivní paní
nechceš znát diagnózu
a navíc předem dostalo se mi varování.

Vzpomínky, chlad a strnulost
do skonání.