Ve stínu lásky

V temné noci mě smutek obklopuje,

srdce se vzpomínkami na Tebe chvěje

Kde jsi, lásko, kam jsi tiše utek,

v měsíčním svitu se bolest šíří

 

Hlas Tvůj jako vítr v listech zní,

v každém šepotu se vytrácí

Bez Tvých očí srdce je prázdné,

bez naděje tichý stín v duši roste

 

Na cestě v mlze se kroky rozplývají,

Tvá láska se nikdy nevrátí

Jak je možné, že čas tak krutě dbá,

na rány, jež se nikdy nezahojí?

 

Ve svých snech Tě hledám,

Tvoji tvář před sebou spatřím

Slza na polštář pomalu padá,

láska je plamen, jenž nevyhasíná

 

Jednou v noci, když hvězdy znovu vzplanou,

na hranici snů se možná setkáme

V objetí tmy, kde se čas zastaví,

zase Tě najdu, lásku s plným přílivem obnovím

NAVŽDY TĚ BUDU MILOVAT