Pod hrází
Snad jednou se mihla
v dálce pod hrází
dvě malá křídla
co životem prochází
Ta nabídla mi jedenkrát
v podzimní den rámě
prý naučí mě milovat
pokorně a vážně
Ten hebký hlásek z hlubiny
jak peří hladil tvář
a já náhle chtěl být nevinný
a chtěl mít svatozář
Tam někde v dálce pod hrází
se naposledy mihla
třepotá se, odchází
i má duše, co má křídla