i přes tabule skel
umazané tahy dlaní
jakoby bez rozmyslu,
vidím obrysy pláče
přivonělas k chtíči neznámého
a pálí tě tvá vlastní realita
ale já už jsem ten za oknem
co může se nenávidět
ve šmouhách minulosti
V týhle tabulce, Marco, vidím nejenom rukopis tvýho šuplíku, kterej já můžu, ty víš:-)))
ale fakt taky zrcadlo...dík za nastavení*
26.10.2024 19:01:35 | cappuccinogirl
a proč nenávidět sebe??
víš, šmouhy budou vždycky šmouhy
a minulost zas minulost
a obojí pak dohromady i docela zebe
proč za oknem vší svoje vlohy
nepošleš směr, kde je slunce dost??
26.10.2024 08:01:10 | šuměnka