Levandulová mlha

28.10.2024

Ve zvuku gongu a v levandulové mlze 

snažím se zapomenout na vše, na mě a na tebe.

Zbaví mě shořelé vzpomínky otisku

tvých doteků na mé popálené kůži? 

Nenávist a odpuštění dennodenně ke stolu pozívám 

a poslední večeří rozsudek opakovaně vydávám.

Po pravici sedí hněv a vztek za utržené rány,

po levici snaha ti je odpustit 

a uprostřed sedí má láska, mezi kameny vklíněná.

Mé vzdalující kroky v tobě zvedly vlny smutku,

ale milovat tě mě ničí čím dál tím víc. 

Opustil jsi mě dřív než já tebe,

odplul jsi k západu, kde končí všechny úsvity,

nebyl jsi svědkem mého čekání bez odpovědí,

dlouhého čekání na návrat,

čekání na to, až budeš připravený zapustit kořeny

a proplést život se mnou

jako stromy proplétají větve mezi sebou.

Modlitby nebyly vyslyšeny a otázky kapaly na polštář

Ač se snažím, stále jsi ve mně -

jako duch mě ve snech pronásleduješ.

Když zdáli voláš mé jméno, srdce mi puká o další kousek víc.

Prosím, odejdi, 

další, miliontá šance by byla můj konec,

tak prosím, nech mě být.

Zanechme sporu a točení se v kruhu,

ať se vše mezi námi nadobro v prach obrátí

a my oba budeme konečně volní.