Anotace: Není to tak morbidní, jak to vypadá-berte prosím symbolicky! Je to pouze napasováno do dušičkové nálady :-) Je to o tom, když vás nečekaně zradí vaše láska a vy se s tím nemůžete smířit, pro něj je to ale uzavřené-později ho však dostihne špatné svědomí.
Lásko, voníš listopadem,
i přes tu propast Tě cítím,
procházím se pustým sadem
provázena jen psím vytím.
Rudé listy tvář mi hladí,
jsou to Tvé doteky něžné,
duše s vesmírem se sladí,
než spolknou mě vločky sněžné.
Podzimní vítr je Tvůj dech,
mrholení jsou Tvé slzy,
jak Tebe laskám chladný mech,
odešel jsi příliš brzy.
Kolem mě ze vzpomínek mříž,
já v minulé žiji době
a v dálce smutně trčí kříž,
lásko, obracíš se v hrobě.
(18.9.2010)