Anotace: A tak sis odešla.
A tak sis odešla.
A já snad také.
Ty svým tělem,
já svou duší.
Tak tu stojím,
uprostřed ulice,
kde nejen já,
ale i lampy bloudí.
Je to jako soudní dvůr,
který mě teď soudí
a strach ze smrti,
který mě za nos vodí
a říká,
že smysl mého bytí
už není.
A tak sis odešla.
Je z celé básně cítit prázdnota, většinou to poezii sluší jako v tomto případě. Dík za zpříjemnění večera. Jo a není prázdnota jako prázdnota, ale obojí mě v poezii baví asi jsem divnej.
03.12.2024 20:51:02 | KarMa
ona byla jen součást
toho smyslu
který zjevně musíš najít...
a věřím, že je pořád blízko!
vlastně jsem si tím jistá :)
drž se!
28.11.2024 08:27:37 | šuměnka