Přišly Vánoce
A třpyt a lesk jsou všude kolem
A vše krásné je ještě krásnější
Jen Tvé oči, milá babičko,
Tvé oči už jen smutek konejší
Všichni spolu
U jednoho prostřeného stolu
Ty sama
Jak jen je vzpomínka dotěrná
Jak plála zdušená lucerna
Jež před třiceti lety
zhasla a odešla
Místnost ztmavla
A s ní i Tvá duše se oděla do černa
A o Vánocích
Kdy vzpomínky ožívají
Kradmo se na mysl dobývají
U stolu, jenž nazdoben a prostřen
Býval a byl, ale nyní není
Nenajdeš více již světla té lucerny
Místo něj blaží Tě opuštění
A vzpomínáš,
vzpomínáš i na svou maličkou
Bolí Tě čas
Láme se hlas
Při paměti
Jak Cos přišlo z temnot a vzalo Ti ji...
Celičkou
A nejradši bys šla pryč
Ale nemůžeš a sama před sebou
Již nemáš víc co skrývat
Ale
Když se Tě malý kluk pozeptá
Pročpak se netěšíš z dárků a světélek
Stěží mu povíš, že i radost povolí
Když po osmé desetkrát Vánoce přebolí