Vězeň vlastní hlavy

Ležím koukám na strop
A jen tiše přemýšlím? stop
Už dost sebelítosti
Už dost sklíčenosti
Takhle se žít nedá
Dýchám, přežívam jsem bledá

Ale proč jsem vězeň svy vlastní hlavy
Proč je tak těžký vyjít ven z představy
Když mě jen drtí a žere zevnitř
Vidí někdo dovnitř ?

Topím se v emocích
Hledám cestu z utrpení
to nejhorší je to uvědomění
Za vším stojí jen mé podvědomí

Ale věřím že se svítá
na doby plné světla
Na doby co na tváři rozjasní úsměv
Už Slyším ptáččí zpěv svobody