Trosky lásky

Mé srdce jako ostrou dýkou bylo probodnuto,

v jeho hlubinách se bolest i touha zrcadlí

Každý nádech je stínem, co s námi vychází,

v tichu noci šeptá, jak umírá láska

 

Na milion kousků bylo však rozbito,

v srdci velké prázdno zbylo

Každý kousek vypráví příběh bez konce,

o lásce, co zahynula v temné bezmoci

 

V chaosu klid stále hledám,

v osamělých dnech se bezradně cítím

Paměť je krutá, když zanechává jizvy,

na duši, co touží po dotecích blízkých

 

Ve víru času se i naděje ztrácí,

se ztracenými sny se toulá mé svědomí

V troskách stopy lásky nacházím,

v každém kousku srdce vzpomínky pláčem křísím

 

Každá slza, co padá, je vzpomínka na nás,

v náruči času se tiše skryly

Kde jsi, má Lásko, proč jsi tak daleko?

Každý kousek v mé duši obsahuje prázdné místo