Smutek je

Smutek je vzduch, který dýchám
a ohnivá voda, kterou piji,
hudba, kterou slýchám,
když ji vlci vyjí.

Smutek je prázdná stáj
a koně padlí v poli;
smuteční marši hraj, hraj,
bolí mne srdce, bolí.

Smutek je vypálená dědina
a kouř, co stoupá z ní;
potrestaná nevina
a pravda, jež nezazní.

Smutek je stará váza,
v níž kytice není;
je to bílá gáza
kolem mého živoření.