Na temném kopci muž stojí .....

Na temném kopci muž stojí,

stojí do dáli vzhlíží,

vzhlíží uslzenýma očima,

očima plnýma bolesti,

bolesti z té hrozné doby,

doby bez přátel a lásky,

z války se vrátil, vrátil se jiný,

jiný než kdysi býval,

tak stojí na temném kopci a už nic neslyší,

neslyší tu bolest v srdci, jen stojí a sní.

Sní o lepších časech, sní o lásce o dětství svém,

svém dětství a lásce své, tak stojí a nic neslyší,

pomalu padá k zemi na kolena svá,

svá kolena zničená, tíha smutku páteř mu lámá,

lámá pomalu a jistě jen vzlyká a nic nevnímá.

Tak do dálí jen hledí a nic neslyší.