Jsem tu sama se svojí myslí,
v hlavě zlý úmysly.
Bolavé srdce mě tiší,
nikdo mě neslyší.
***
Visí nade mnou Damoklův meč,
říkám si dokola: nebreč.
Z mé duše bude lovná zvěř,
říkám jí dokola: věř.
***
Že tě zachráním,
ale sama ji topím –
v tom pocitu,
v tom strachu
z opuštění,
ze zapomnění.