Nepohádka

Prince a půl království
snad měla bych si přát,
já však radši půjdu s tím,
jehož cit mě bude hřát.

Proto jsem si jistá, že
všem těžkostem navzdory
šla bych za svým rytířem
přes řeky a přes hory.

Stáhla bych to brnění,
co stíní jeho krásnou duši
s vlastnostmi, jichž si cením
mnohem víc, než asi tuší.

***

Už není žádné „do třetice“,
v pohádce zazvonil zvonec,
poslední naději zhasla svíce
a z mého srdce je bezdomovec.