xxx
xxx
Mám príbeh, silný, nežný, hlboký
mám ho, len je iba smutný, krutý
o niekom, kto si nič nezaslúži
koho možno odvrhnúť len tak
bez príčiny, za zásluhy
~
Všetky písmenká sú hlúposť
zruším ich, príliš to bolí ...
~
Budem mať príbeh, krásny, milý, veselý
budem ho mať taký, aký si ho urobím
s tebou alebo bez teba, zo zemi sa postavím
čas prežitý bezo mňa je ničím
nič neruším, to prebolí .... myslím ...
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
s tebou anebo s někým jiným :)...je to tak Karmovo srdce se proměnuje, je čas změn
20.02.2025 20:37:46 | KarMa
Má paní lesní,
vždy se divím,
co ty Vaše prsty nevymyslí.
Odhoďte šat přenádherný,
hranice již čeká,
budu objímat Vás hodiny.
Až lesní píseň spěje,
Až popel se zvedne,
Až oheň uhasne…
Tehdy Vás vtisknu do mechu
kde šeptá v těžkém dechu,
kde rosa doteky svádí
kde touha v mlze se nevytrácí…
Pak má kůra Váš žár pohltí
jako plamen, jenž námi miluje,
jako vánek, jenž námi zachvěje,
jako stín, jenž se v extázi rozplyne…
Hlouposti nevymýšlejte!
A nyní, mne náležitě potrestejte!
20.02.2025 15:00:31 | Aotaki
Môj pane vznešený
čakanie je dlhé
odpoveď prišla v príhodnej dobe
smútok zachvátil moje srdce
Och, studu nemáte
navrhovať Evine rúcho dáme ?
Prijímam Vaše návrhy odvážne
Váš prejav je nádherný
odhodím hodiny kláštorné
podľahnem objatiu v hmle
Za túto trúfalosť v pekle sa stretneme
aj keď ako doma tam už dávno sme
Plameňu vládneme
prírodné živly sú nám naklonené
Vpadnime teda do hriechu spolu
nech tieňová hra započne
Trestať Vás neprísluší mne
snáď len, pohľad nežný
dotyk ako vo sne...
20.02.2025 15:55:51 | Bosorka9
Má paní, plamen snění,
Vaše slova do noci hoří,
Ztišuji dech, když Vaše slova dohořívají.
V pekle či v mechu, kde hříchy blednou,
povedete mne cestou temnou?
Nechť tedy ztichnou i kroky naše,
nechci již mluvit o pekle, hříchu… či o trestu.
Přijměte mne v jediném pohledu,
v doteku tichém, v tom jarním vánku,
Vy víte, stejně dobře, jako já,
Že oheň si neklade otázky –
On jen hoří, žije.
20.02.2025 16:50:50 | Aotaki
Pane môj, mne radosťou
srdce búši, vyskočiť z hrude chce
prevediem Vás cez cestu temnú
na konci je svetlo mesačné
tíško klesneme do mäkkého lístia
Vy svoj kabátec ako krásnu posteľ
dáte pod nás...
Prijmem Vás, Pán môj, ak Vaše dotyky
a bozky budú tak sladké ako slová...
20.02.2025 19:25:02 | Bosorka9