Jsem nazývaná dobrým dítětem ,
když držím pusu a věnuji se svým povinnostem.
Jsem nazývaná spolehlivou,
dokud se má páteř nerozdrtí pod povinností tíhou.
Jsem nazývaná vyspělou,
když přijímám osud bez hádky, jsem hodnou.
Jsem nazývaná nadanou,
protože dělám to co ostatní od mala po mně požadujou.
Ale teď když se za sebe samu postavím ,
stávám se člověkem sobeckým.
Nebylo toho už dost ?
Nestačí, že už jsem jenom ohledaná kost?
A teď upřesnostnit své štěstí ,
ze mě dělá nevyspělé hloupé ratolestí.
Proč mi nevěříte ?
Proč mě nepodpoříte ?
Proč mě milujete když dělám co po mně chcete
a ne když nalézám kousky sebe.
v tom závěru je podstata, skvěle vyjádřená otázkou...
každý otazník najde svou odpověď
11.03.2025 16:43:23 | cappuccinogirl