jdu krajem posedlým prazvláštní tmou
vlastně nejdu - klopýtám
držím se v němém křiku za hlavu
ve stavu dosažení všeho
já slepě tápu dál
stále myslím - abych nepřemýšlel
zaměstnávám hlavu a tělo
čímkoliv - aby neztichlo jen
aby nebylo ticho
a v něm pravda
mluvící na mě mým hlasem
klopýtám vyčerpán
každý večer - lze-li jej rozpoznat
padnu na zem a spím
ani ve snech nedojdu klidu
probuzen tápu znovu a zas
klopýtám a držím se za hlavu
v němém křiku
uhýbám stejně němému tichu
jež přichází s větrem
jenž fičí mi do očí