Dnes

Stín velkého rozletu v paprsku ranního slunka
Slova, která vyřknout nelze a přesto je každý zná

Zašlé nemocniční chodby a klapot personálu
Tvé jméno navždy zapsáno do zdejších análů

Byl si jeden z počtu nevyléčitelných obětí
Mluvit mohou prázdné pokoje tvých dětí

Nad hrobem mluvila celá dědina
Kapka uroněna v tom se shodovala většina

Dnes ten den, kdy slavil, bys své jmeniny
Hrob zdobí už jen smutné květiny...

Nikdy nezapomeneme...