Sbírka: Léto života
Slunečnicová pole zalitá krví
již čtvrté jaro v neklidu
zas červená kalina dozrává
by připomněla svému lidu
že po zimě to jaro nastává
i po zimách tak mrazivých
jež šíří svůj chlad z východu
jež umlčí hlas nevinných
hledícím k poslednímu západu
slunce jehož svit časem slábne
a s ním slábne naše naděje
a červená kalina smutně vadne
a není ten kdo ji vodou zaleje
a na východě hojná pole slunečnic
jimž kypří půdu mrtví skřeti
v potocích krve kvetou víc
na těch polích plných smetí
a mezi korodujícími oblud torzy
jež zmírají na těch polích slunečnic
kde nezastavitelně se valí ruské hordy
a kde zachvíli nezbude už vůbec nic
vykvete zas v dalších rocích
bez ohledů červená kalina
a slunečnice další v mrtvých orcích
jež pohřbeni jsou již zaživa...