Anotace: ...
Jsem jak zvadlá růže,
která stále touží po vodě.
Po vodě, či po tobě,
po tobě, či po sobě..
Dotýkám se zrcadla,
nahlížím si do očí.
Z obou dvou mi vyšla slza,
srdce tiše zakřičí.
Sedím na lavičce v parku,
přemýšlím, tak nějak nad vším,
vzpomenu si na slzičku
- utekla mi, ikdyž se snažím.
Na okně pak kapky deště,
jedna dohání tu druhou.
Vydrž chvíli, vydrž ještě,
srdce moje rozpadlé..
Já vím, že ty bloudíš tmou..
Růže bez vody vadne
a půda večer chladne
a ráno slunce nehřeje.
05.04.2025 19:15:39 | Suzana
- a večer někdo zaleje
tu růži, která vadne..
:D to jsou hrátky.. díky!
05.04.2025 21:48:51 | neumelec_zivota