Smutek

Co se ti děvče stalo,
že nedá ti to spát?
Jdi do ulic a dívej se kolem sebe.
-Nemohu.
Vnímej slunce na své tváři.
-Nemohu.
Vždyť ti byla dána jasná cesta.
-Navěky je ztracena.
A racek co tě po ní vedl?
-Navěky jej proklínám,
ať bloudí mlhou věčně sám.

Něco uvnitř mne trhá na kusy.
Jako bych žila v jiném těle.
Snad vůbec nic už není pravda.
V kapkách rosy se snažím posbírat zbytky svého já.
Střepy rozbité čínské vázy, smutně leží na koberci.
Ztratily svou cenu pro toho, jenž je dříve ochraňoval.
Žít a věřit už nemohu.