Naděje

Nemám tušení, co v sobě skrývá
ten svět plný lidí
Jako večer, když se stmívá
a Ona je stále vidí

Cesta, po které se chodí
plná známých obličejů
Pýcha Pýchu znovu rodí
na ně se už neusměju

Ona stojí někde v dálce
kam lidské oko nedohlédne
může a nemusí tu být krátce
to Ona – Naděje pořád více bledne

Vnímám ten svět kolem sebe
poslouchám vítr, šum stromů
Otevírá se jí nebe
a já dávno chci už domů

Všechny, všechno opustím
bijí zvony polední
nemá smysl zabývat se tím
a to prý Naděje umírá poslední