Únavný chaos

Šedý kanál chaosu,
čas padá do hlubin,
kámen padl na kosu,
vprostřed plných pastvin.

Jiskra přetížena,
kroky jsou smrtí,
násilná proměna,
prostorem letí.

Zmatená těžkost,
chybí dříví ohni,
roztříštěná kost,
tak mysl svou ohni.

Síla zhora do sna,
přichází a šílí,
mračna potu děsná,
na obzoru střílí.

Pohyb všechen utopen,
v bláznivé laguně,
úder cílem polapen,
oběť smrti v klíně.

A klíny v hranici,
hroutí se kamení,
do sebe kypící,
tak kde je řešení?