"Neviditelná"

V prázdné místnosti
uprostřed náměstí
stojím a povrchem celého těla
dotýkám se průhledného plexiskla.

Rozklepaná bříška prstů
vyčerpaně tlačí na pevnou hmotu
a chvílemi až témeř do posledního detailu
obtahují obrysy zrychlených pohybů
těch zvláštních stvoření,
jejíž výrazy jen potvrzují
existenci jedinečného druhu.
Ocitla jsem se v neznámém prostoru,
prostoru mezi životem a smrtí...

Na přání měsíčního svitu
Nikdo mne vidět nesmí...

...

A taky že nevidí...