stébla trávy

stébla trávy

Anotace: životy nás všech jsou jako stuhy proplétající vlasy smutné dívce...pár velmi krátkých vzpomínek

Noc je tak dlouhá
tma kolébá sny
a myšlenka pouhá
na třešňové rty
Tě uspává
vždy,když jsi sám
a ráno probouzí
než odejdeš
sám nevíš kam

Můj ztracený snílku...

..................................................

před bitvou poslední
...usedli do trávy
vojáci bez lásky
...vojáci bez slávy

...................................................

když nebe pláče
a venku se blýská
jen sama vzpomínám
a někdy se mi stýská

po časech,kdy jsem s tebou byla

...................................................

už spadla tma a světlo denní zas
opustila to místo zapomění
a navždy věčných lidských krás...

...................................................

až večer zhasnou všechny svíčky
půjdeme splu tiše spát
jen světla očí mezi tvými víčky
a ruku v ruce usínat

...................................................

ať ten,kdo nebojí se hříchu
pro jednou popře svoji pýchu
a ten,kdo tělem mysl svádí
své hříchy druhým vynahradí
a poddá se jen smíchu...

....................................................

krása malby je jako lidská duše
-jedinečná a přesto neúplná

....................................................

omluva za růži

snesl jsi svojí rudé růži modré z nebe
a ona-nevděčnice-
místo jemnou vůní
ledovou tříští srdce
tvé rty zebe

...................................................

ptáče je dítě
dítě ptáčetem je zas a znova
choulí se u své mámy
co jim šeptá konejšivá slova
...beze lží..

..................................................

průzračnost tvých dlaní
jak růže,co se noci tiše klaní

..................................................

malá hvězdo zářivá
okna dítě otvírá
chtělo by tvůj zlatý třpyt
navždy ve svém srdci mít

...................................................

KLETBA
na kůži tisíc hadích jazyků
není ti dáno žít
navyřkneš už jedinou slabiku
za svůj hřích hadem navždy musíš být

...................................................

Život je sestaven z mravů
a nás blázny z davu
už brzy umučí
jak páni,co nad zády otroků tvrdí,
že bič už je naučí

....................................................

obracíme se ke včerejšku a vidíme zítřek
-což může fungovat i naopak
Autor ztracená, 02.05.2007
Přečteno 327x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

stébla trávy... ztraceného snílka... kéž by zase vykvetly...

02.05.2007 20:32:00 | Levandule

líbí

protože to je souhrn pocitů...nastřádaných za posledních...pár let...není to ucelené dílko...jen několik malicherných smutků
jinak děkuji za komentář :)

02.05.2007 15:12:00 | ztracená

líbí

Ztracená, jsem trochu ztracená v té délce básně. Proč z ní neuděláš dvě? Třeba by to vyznělo silněji.

02.05.2007 15:00:00 | Liv

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel