Pocit viny
Pocit viny
Anotace: No, ani nevím, co sem napsat... Opět další básnička, tentokrát psaná 28.4.:) Asi vám bude připadat morbidní, tak prosím o hodnocení a komentáře.
Když jsem se sklonila níž
a prohlédla si tě blíž.
Mé myšlenky se vypařily jako pára,
všechno to způsobila ta ošklivá rána.
Bylo kolem ní spoustu zaschlé krve,
udělalo se mi zle při pohledu prve.
Vždy jsem se k tobě chovala vlídně,
teď jsem se však cítila bídně.
Ta skutečnost se mnou strašně mává,
je to totiž pro mě hrozná zpráva.
Připadám si jak odporná stvůra,
není to jen obyčejná noční můra.
Nevěřila jsem tomuto zlému přeludu,
teď se však stavím čelem svému osudu.
neměla jsem možnost úniku
a pomalu se obávala svého zániku.
a prohlédla si tě blíž.
Mé myšlenky se vypařily jako pára,
všechno to způsobila ta ošklivá rána.
Bylo kolem ní spoustu zaschlé krve,
udělalo se mi zle při pohledu prve.
Vždy jsem se k tobě chovala vlídně,
teď jsem se však cítila bídně.
Ta skutečnost se mnou strašně mává,
je to totiž pro mě hrozná zpráva.
Připadám si jak odporná stvůra,
není to jen obyčejná noční můra.
Nevěřila jsem tomuto zlému přeludu,
teď se však stavím čelem svému osudu.
neměla jsem možnost úniku
a pomalu se obávala svého zániku.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Art Brasi: Děkuji moc. Těší mě tvá pochvala. Já se rozhodla, že přestanu často používat pravdilený rým a budu psát, jak mě napadne.:)
10.07.2007 19:46:00 | Rhiannon
Píšeš velmi emocionálně, to mám na básních rád, jednu věc si přeci dovolím vytknout, přílišná snaha a pravidelný rým tě může svazovat, jak budeš psát, možná sama zjistíš, že tě
volná forma osvobodí a možná taky ne:)
10.07.2007 18:41:00 | Art Brasi