FUJ

Beze slova
jsem zvidhl ruce nad hlavu
aby mne mohly spokojeně ukamenovat
svými slovy
pečlivě okopírovanými
urážkami z podtácků

S hlavou čistou
polykám vlastní krev
nikdy mi nepřišla sladší

Hořce chutná
co jsem si navařil
je to spálený až hanba

Vyhodit to radši?
Ani nápad!

Zapomněl jsem přidat štěrk
z odřených kolen
poslední zlatou památku
na moji kolozubou babičku
a vaše sliny

Jen tahejte kloudně
a z paty
ať to má grády!

A na hladinu talíře
ještě špetku vašich slz
Že nemáte?
Nevadí
Udělám si sám

Pak už mě nerušte
u poslední večeře
spálené
ale mojí

Recept je výrobním tajemstvím
i když mi ho předkládáte každým dnem
se spoustou nových přísad

Fuj!