Je to jak slova co nejsou pravda
Je to jak slova co nejsou pravda
Anotace: jak slunce co má bejt rudý když zapadá, ale ono přesto svítí a nutí vás neplakat
jak když z vás spadne celej svět
těžkej od vína a dýmem z cigeret
jak když si lehnete do voňavejch peřin
v kanadách a s leskem v očích
je to Louis když šeptem zpívá o kráse
a Marilyn která si chytá sukni
aby byla slavná
je to jak skládanka
co nemá žádný řešení
jen cesta a potom pád
do nebe
/a je to jak beznaděj na dně lahve
jak já
taková
jakou jsem nikdy nechtěla
jak já
co kreslí zmatenou poezii
a dívá se za svoje záda
jestli se ohlédne.../
lidi se ztupili
můžu teď po nich kráčet bosa
nepořežu se jako dřív
a můžu jim šlapat do úsměvů
ale nejsou pak tolik krásní
jako ten kluk
co se ptal jestli se mi po něm
bude stýskat
já vím
odejde
a mě bude smutno
bez toho šedýho pohledu
co rozsvěcel
chodby
mýho ega
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
v kanadách a s leskem v očích - tento verš se mi hodně líbil, přesunula jsi v něm něco ze dna do výšin, pěkné
zbytek básně se mi zdá spíše lacinější a je z ní cítit chtění co nejlépe vystihnout myšlenku ale jde to na úkor kvality
05.05.2007 09:22:00 | Pavel Kotrba
co rozsvěcel chodby mýho ega... krásná, když se lidi přestali být ostrý, špatně se po nich chodí, spousta krve a tak...
jak já se těšila na tvoji novou, každej se jednou dočká... je mi z ní smutno a zároveň fajn...
03.05.2007 21:39:00 | Trdlo
ti kluci tu pro nás prostě takoví jsou,
kanady jsou jenom symboly...a budou...
zmatenost tu bude na zmatení zmatených zmateností...aby to bylo zmatenější...
i ta poezie se bude kreslit dál, abys cítila někde to ego, které bude a chce prostě být(nepochopím:)...)
...ale Marylin...Marylin Monroe, ta byla a bude jenom jedna;)...vždycky...
a to si zapamatuj;)
03.05.2007 19:36:00 | Lizzzie