Noc, kterou jsem si neobjednal

Svými bezesnými zmary
pohlcuju tmu
..
černou skvrnu obalenou v jedu
temnou..
jako svědomí, které tak ráda opouštíš

Posmívají se ti kvůli trapným kecům
..ale nevěř
..
Černý princ by ti býval řekl
že hloupost je jako labyrint
kde slepí zrádci mlátí hlavou o dveře
..
jako svědomí..
když ho opustíš

Proč ježek v kleci nemá své jablíčko?
Protože je ze železa?
Nebo ze dřeva?
Je to jedno..
Životabudič je součástí duševního bankrotu
a já svými zmary
pohlcuju temnotu

jako svědomí, když mu odpustíš