To druhé Tygří oko

Zlaté napěněné salvy střílí na příkaz oslavence
kapky klouzající po bradách,
zatímco na stole orchestr španělský cinká
a přihlížející loutkáři hekají napětím.
Svět okolo pro ně není.
Žijí nyní život jednoduchý
na pivem zalité zelené půdě
a dýchají kouř vlídných cigaret,
život spoutaného průvodu
usměvavých cínových otroků
v dresech angličanů,
za který platí krutou daň
škvírce klíčové.
Žijí rychle.
Mají železný osud ve svých rukou,
i když občas potřebuje promazat.
Jejich zásluhy však
davy ocení jen po jejich smrti.
Jedenáctkrát umírají,
aby skutečný svět znovu ožil
a přijal je jako legendy.
Na jejich počest střílí opět zlatá salva
a jen bronz vdechne pak
možná Zelenému kraji zas život.