Na jasné obloze zjevil se mrak,
černý jak uhel šel z něho strach,
to se sám ďábel rozhodl hnát,
na špatné lidstvo bídu a hlad.
Rozhodil po zemi klepy a zlost,
ať si jich bídníci užijí dost.
Po zemi kráčí Zlost pyšná jak páv,
moc dobře ví že nadešel čas,
kdy zaseje semínko do lidských hlav,
počká až vyklíčí a zmizí zas.
Klepy se zákeřně šíří krajinou,
s úsměvem na rtech, neb dobré dny pominou,
až nastane pro ně ten příhodný čas,
ukryjí se, aby mohli útočit zas.
Ďábel si v klidu může ruce mnout,
splnil si vše čeho chtěl dosáhnout,
otevřel šampáňo nalil dvě skleničky,
připil si s čerticí na jejich dětičky.
Co říci závěrem nebohé lidičky,
neberte moc vážně ty moje řečičky.
Máš to hezky napsané, a je mi líto, že Zlost a klepy nejdou asi úplně vyhnat... ale těm řečičkám na závěr tvého textu jsem se smála :-))
Pěkné :-)
23.05.2015 07:44:31 | Helen Zaurak