Paradox vítězství

Kráčím alejí

bez stínů

jak zvláštní

hmmm, pardon bez krve nejsem.

 

Kráčím s nadějí?

bez splínů

ha, s hráčskou vášní

na prohry rozezlen.

***

 

Paradox vítězství

vždy s náznakem sobectví

že ten druhý prohrát musí

však ať jen to co já při prohře

prožívám si prožít zkusí.

 

Hmmm však druhý není jako já

a je v klidu i když prohrává

to jen já ztrácím hlavu

když s každou porážkou

ztrácím čas na nápravu.

 

***

 

Čeho copak, co jen vím

možná nad tím,

že sám nad sebou

nikdy nezvítězím.