Smutná stonožka

Stonožka teď doma kvílí,
slzy kanou každou chvíli,
smutně kouká do kasičky,
nemá kačky na botičky.

S obuvníkem stálé sváry,
zachrání ji pouze čáry,
nechce rychle boty spravit,
až po svátcích má se stavit.

Letos byla velká nouze,
pod stromkem jeden pár pouze,
přemýšlí, jak se s tím srovná,
bručí slova nespisovná.

Řešení však brzy našla,
do charity ihned zašla,
každý pár má barvu jinou,
přesto chrání ji před zimou.