Pohádka

Pohádka

Bylo nebylo,

tak každý příběh začíná.

Aby vše dobře skončilo,

O tom se dětem,

některým jen zdá.

 

Život není,

jak příběh z dětských knih,

přání dětí čtyřletých,

se časem změní,

Jak voda na bílý sníh.

 

Že život není jako pírko,

Za to ruku do ohně bych dal.

Tu pohádku o životě,

pro každého jinou sám osud psal.

 

Dávno nedávno,

Jak to bude dál?

Pro to není předloha,

O tom si rozhoduješ,

i ty sám.

 

Tak si sundej brýle,zhasni a jdi spát.

V posteli si vzpomeň na ty chvíle,

když jsi slyšel ten krásný příběh,

který si měl rád.

Zavři oči,usínej a pamatuj,

že všechno co do tvého života přijde,

má význam svůj.

 

Čím více budeš dospívat.

Zjistíš že doba není taková,

aby se z ní dalo zpět utíkat,

že není kouzelná.

 

Proto na nic nečekej,

rád se směj,

svého života si užívej,

však na paměti měj,

 

že život není pohádka,

kterou slýchal si před spaním,

Nejde hned splnit každé přání,

které máme každý vysněný.

 

Když zápletka se v osudu naskytne.

Nečekej na prince na bílém koni,

Sám jednej,

Kdo totiž příliš čeká,často hlavu kloní.