Poezie

Na kontinent, kde to žije,
připlula k nám poezie.
Připlula k nám po moři
na zeleném úhoři.

Připlula k nám rozjařená,
nespoutaná, rozpolcená,
že ji život nebaví,
když na břeh se vyplaví.

Poezie, buď už dobrá,
jedu máš, jak statná kobra,
zabroukej a zazpívej,
volný průchod živlům dej.

Poezie oněměla,
roztřásla se strachy celá.
Jak to bude zítra snad?
Ví ten, kdo má básně rád.