Návraty do dětství

Do strun dětství prsty sáhly
aby naladily píseň návratu
nitě vzpomínek se dlouze táhly
jako vlaštovky sedaly na drátu

Když růže májové kvetou všude
ticho se rozléhalo časně ráno
stěží něco krásnějšího než dětství bude
když měsíc má v mracích rozestláno

Měsíc za jasné noci vzlyká
pod černou maskou vidět není
stříbrným klíčkem truhlu odemyká
z ní rosu vysype po setmění

Stříbrné slzy z očí kanou
jež se třpytí jako kapky rosy
když ráno všechny děti vstanou
jdou ven v pyžamu a bosí