Otčina

Krásná je má otčina
když se jaro vyparádí
vlasti, jsi celá rodina
stejně jako mí kamarádí

Vykvetl mák v poli
na hlavě rubínovou korunu
a nebe zbarvené od ocúnů
v němž zřím letící sokoly

Rád odpočívám v lůně
otčiny, jež domov mi dala
voda jež napájí všechny tůně
pomocnou ruku při žízni podala

Otčino, jak úrodná je půda
já a ty jsme jedna krev
ač naše rodina byla chudá
zněl vždy od nás zpěv