Jarní modlitba

Ze spánku jaro se probouzí
zívlo a protáhlo ztuhlé tělo
musí honem vyskočit z postele
však komu by se vstávat chtělo ?

Rudé slunce jakoby plné krve
než na obloze najde pohodlí
rozpustí páru jež se vznáší
pak už se k jaru pomodlí

Slunce na nebi se smálo
aniž by cuklo koutky úst
bodejť by ne, když vidí,
všechno kolem domu růst

Když lidé spali, všude klid
Jaro vstalo, nečekalo na rozbřesk
aby vodu v lese vychladilo
a vrátilo potůčku stříbrný lesk

Než jaro květy zemi ozdobí
Rosa roní v trávě slzy
však na spánek je pozdě
pro vstávání ještě moc brzy