Jahodová pohádka

Vydala se dívka pro jahody
sama, až do hlubokého lesa,
aby ochutnala ty lesní plody
z osypaného keře všechny očesá

Když už měla plný džbán,
chtěla domů jít po pěšině
před dívkou povstal celý lán,
jenž může mít ke svačině

Trhala je pomalu do soumraku
den už odevzdal vládu šeru
slunko odešlo spát do mraku
vše se již blíží k večeru

,,Ach'' Vykřikla dívka, plná strachu,
když oči se kolem rozhlédly
cesta z lesa zmizela v prachu
hvězdy na nebi zcela zbledly

Ustlala si na zeleném mechu,
aby v noci nepršelo na ní
z větvoví smrků vyrobila střechu
snad nic jí nevyruší ze spaní

Ráno ukázalo dívce nejkratší trasu,
jež včera zmizela ve tmě
smuteční závoj zahalil veškerou krásu
dívka prosí ,,Slunko, veď mě ''

Slunko paprskem vyznačilo cesty,
které dovedou jí k matce
zbytek pohádky, mi pověz ty
doma totiž jahody chutnají sladce